fuckbook

neděle 8. června 2014

Prohlášení squaterské iniciativy “Obsaď a žij” k obsazení domu v Hálkově ulici (v Praze)

2014-06-07 20.41.33
V sobotu 7. června večer skupina mladých lidí ze squaterské iniciativy Obsaď a žij obsadila prázdný dům v Hálkově ulici č. 7, aby touto protestní formou upozornila na spekulantské praktiky s prázdnými domy.

Dům patří firmě Hálkova 7 s.r.o., jejímž jednatelem je italský podnikatel Stefano Camnasio. Tentýž muž je ale také jednatelem dalších firem vlastnících prázdné nemovitosti po Praze. Například firma Staropramenná 31 s.r.o. vlastní neužívaný dům na stejné adrese jako je název firmy. Podobně firma Řehořova 48 s.r.o. vlastní téměř opuštěný dům na stejné adrese, odkud se poslední nájemníci mají vystěhovat na podzim. Firma Neklanova 3 s.r.o. vlastní prázdný dům s posledním vzdorujícím nájemníkem. To, co podnikatelské aktivity spojené se jménem Stefana Camnasia propojuje, jsou tak nejen prázdné nemovitosti, ale i určitá strategie. Poté co firma jím zastupovaná dům koupí, vystěhovává původní nájemníky, aby dům nechala prázdný, anebo jej „ v lepším v případě“ nechala přestavět na luxusní bydlení jako firma Vyšehradská 431 s.r.o. „Právě příběh posledního nájemníka v Neklanově ulici, který byl vystaven nevybíravému nátlaku ze strany vlastníka a obrátil se o pomoc na squaterské aktivisty, nás přivedla na adresy a praktiky konkrétních spekulantů, které ale představují jen špičku ledovce“, říká František Sauer z iniciativy. Stefano Camnasio je jednatelem pěti firem, které se v prostoru a času rozpínají do neprůhledného a „nekonečného“ pavouka navzájem propojených firem, kdy jedna firma vlastní části dalších firem. Jedna z jeho firem, Řehořova 48 s.r.o., sídlí na adrese Sázavská 914/8 v Praze 2 podobně jako firma KORF s.r.o.. Jednatelem této firmy je jiný italský podnikatel Flavio Serughetti. Tato firma čirou náhodou vlastní jiný známý chátrající dům v Praze na Albertově. Jedná se o památkově chráněný objekt bývalých lázní, který squatteři obsadili již v roce 2009, aby upozornili na jeho bezútěšný stav. Před pěti lety byly za masivních policejních manévrů desítky lidí zatčeny, a později dokonce i souzeny za porušení práv majitelů. Dům je stále prázdný. To co mají různé výše jmenované firmy společného je, že skuteční vlastníci zůstávají v tomto spletenci skrytí kdesi v daňových rájích (Nizozemsko, Kypr, Lucembursku nebo Panama), a že tyto firmy po dobu své existence dlouhodobě vykazují finanční ztráty a žádné zisky, takže neplatí žádné daně z příjmu. To, že se firmy jmenují velice často podle adres nemovitostí zase umožňuje, aby se prodávaly firmy a podíly ve firmách, a nikoli nemovitosti samotné, čímž se spekulanti vyhýbají placení daní z prodeje a převodu nemovitostí. Na celé situaci je navíc paradoxní to, že firmy, které zpravidla nemají žádné zaměstnance, nejen že neplatí daně v České republice, ale navíc k ochraně svého soukromého majetku a spekulací s ním využívají instituce financované z veřejných zdrojů – Policii ČR, místní úřady a soudy. Vyvstává otázka: koho vůbec chrání a komu pomáhá Policie ČR? „Považujeme za skandální, aby policie jednala jako bezplatná soukromá ochranka těchto spekulantů financovaná z veřejných zdrojů, aby místní úřady a soudy vedly přestupková řízení či soudní procesy proti aktivistům, kteří na tyto spekulace upozorňují. Pokud tyto instituce deklarují, že jednají ve veřejném zájmu, jejich pozornost by se měla zaměřit spíš na spekulanty, říká František Sauer a dodává: „Bydlení považujeme z základní lidské právo. Domy mají být na bydlení, ne pro soukromé zisky pochybných spekulantů“.
Squaterská iniciativy Obsaď a žij
(zdr.b)

úterý 3. června 2014

Dumpster Diveři – Bezdomovci nebo zachránci planety?


Pojem dumpster diving je ve světě docela rozšířený pojem. A dá se říct, že už i u nás přichází do povědomí. Dumpster diveři neboli lovci v odpadcích jsou lidé, kteří se rozhodli nepodporovat plýtvání potravinami a za svým úlovkem nechodí do supermarketů, nýbrž o kousek dál … k jejich kontejnerům.
Je to až neuvěřitelné, kolik se toho v dnešní době vyhazuje a že prakticky netknuté potraviny končí v koši. Mnohé supermarkety totiž vyhazují ovoce nebo zeleninu zcela bez vady, jen prostě nemá ten „odpovídající“ tvar nebo velikost. Také ostatní potraviny po minimální spotřebě končí v kontejneru, i když jsou ještě stále poživatelné. Nepleťte si dumpster divery s bezdomovci hledajícími v koši na nádraží nedopalky cigaret, či žebrajícími o pětku na krabičák.

Moc pěkný článek, který si můžete celý přečíst ZDE

úterý 13. května 2014

A2Alarm: Umění lži a krádeže

Tomio Okamura, svérázná postava české politické scény, postavil kampaň svého hnutí Úsvit přímé demokracie ve volbách do Evropského parlamentu především na ostrém vymezení se vůči „nepřizpůsobivým“, tentokrát těm ze zahraničí: „Říkám Vám jasně: Nechci u nás nepřizpůsobivé menšiny, nechci mešity, nechci zahalené lidi, nechci cizince parazitující na našem sociálním systému – pro Úsvit jsou a budou vždy na prvním místě slušní občané České republiky!“
„Cizinci, i kdyby chtěli, nemohou „krást“ Čechům práci a nevysávají zdejší sociální systém. Naopak, v průměru čerpají méně prostředků než zbytek obyvatelstva, a navíc ze svých daní přispívají zdejším občanům na jejich důchody a podporu v nezaměstnanosti.“
Zřejmě proto, že se považuje za kumštýře (vždyť napsal hned tři knihy o umění: Umění přímé demokracie, Umění žít a Umění vládnout) a ti nejlepší z umělců, jak víme od Pabla Picassa, kradou, „vypůjčil si“ volební plakát Švýcarské lidové strany. Nutno podotknout, že ani ona nepřišla s bílými a černými ovečkami jako první a zřejmě sama čerpala inspiraci u německé NPD. Nezůstalo však jen u plakátu, volební klip s brunátným „Kecalem Slibotechnovičem“, představitelem tradiční politické strany, jehož protipóly tvoří „žhavá kandidátka“ Kateřina Radostová a Tomio Okamura si excentrický lídr pro změnu vypůjčil od Kellnerovy Air Bank.

Celý článek si můžete přečíst ZDE 
 

úterý 29. dubna 2014

další kapka vody do vroucího oleje tibetského tématu

Zde přikládám další článek ohledně dvou předchozích článků na tomto blogu.
Názor si však udělejte už sami...

Nezávislý Tibet? Ne, raději svobodnější Čínu


petice - Omluva za Tibet 2014

Zaorálek svým činem roztočil zajímavé kolo dějství v řekách českého internetu. Během chvilky se objevila i tato petice, kterou sdílím jen pár hodin po jejím spuštění a už v tuto chvíli má přes 9000 hlasů. Uvidíme, zda-li to k něčemu bude.

ČR nepodporuje samostatnost Tibetu, podepsal v Pekingu Zaorálek

Po delší době mi zase něco přistálo pod nosem a solidně to semnou škublo. Řekl jsem si, že bych se o to chtěl podělit s vámi, protože tohle je zase solidní výplod české politiky. Politiky, kterou jsme si kdysi zvolili a ač ji už mnozí nechceme tak se ta potvůrka u koryta drží zuby nechty a dělá nám škodnou. No a podle těchto článků očividně néjen v našem revíru...
Celý článek si můžete přečíst ZDE nebo ZDE

úterý 25. března 2014

Hledá se nový správce či přispěvovatel

Milí čtenáři tohoto blogu,
Obracím se na Vás s prosbou pro mne ne příliž milou. V poslední době opravdu nemám čas sdílet novinky, ze světa či dění okolo nás. Taktéž sledovat zajímavé filmy, hudbu či dokumnety a posléze se zde s vámi o ní dělit. Je mi to moc líto, ale bohužel situace je zrovna taková. Proto mezi vámi hledám někoho, kdo by měl čas a chuť a občas by zde přiložil ruku k dílu. Tento blog se na internetových prohlížečích objevuje už nějaký ten pátek a věřím, že mnohým z vás dal pár užitečných infrmací či otevřel nové obzory a proto by jej, myslím, bylo škoda.
V případě jakéhokoli zájmu se na mne oraťte prostřednictvím emailu mr.bao@seznam.cz

přeji vám více síly do dalších let!

čtvrtek 20. února 2014

Bonus: Sám černou nocí a proti proudu

Tento rozhovor vyšel na serveru Romea.cz
Bonus AKA Bourek AKA Martin Tvrdý, pravým jménem Martin Hůla je hudebník, rapper, písničkář a DJ. Stál za tvorbou kapely Sporto a v poslední době vystupuje s projektem Martin Tvrdý Trio. Za svou druhou LP desku s názvem Náměstí míru dostal v roce 2012 cenu Apollo. Jeho osobitý styl je směsicí vlivů, které se v jeho hudbě objevují, od tichého zpěvu písničkáře až po rozzlobený rap, hraje si s mnohovrstevnatostí zvuků a velmi důležitou součástí jsou při tom vždy texty.

Časopis Romano voďi s ním udělal rozhovor, který si můžete přečíst ZDE

středa 19. února 2014